Měříme posuvkou ( dílenskou šuplerou)

Často potřebujeme měřit věci s větší přesností, než nám umožňují svinovací metry nebo pravítka. Takovým nejobvyklejším měřidlem, které toto umožňuje, je tzv. posuvné měřítko. Už sám název sám přesně vyjadřuje podstatu tohoto měřidla. To se skládá ze 2 částí, z jedné pevné a druhé posuvné. Na každé z nich jsou pak dotyky (čelisti), kterými se měří. Na posuvném měřítku bývají 2 stupnice, dolní v milimetrech, horní v palcích. Posuvné měřítko je uzpůsobeno pro měření vnějších a vnitřních rozměrů i hloubek. Podle typu (a také ceny) posuvného měřítka lze měřit s přesností na 0,1 mm, 0,05 mm nebo 0,02 mm. Běžným posuvným měřítkem můžeme měřit rozměry do 150 mm, jsou však i posuvná měřítka s větším rozsahem.

Posuvná měřidla – použití

Pro měření vnějších a vnitřních rozměrů, hloubek a výšek. Měření osazení. Speciální posuvná měřítka na měření průměr, a šířek zápichů, měření roztečí, ozubení, průměrů řemenic, hloubky dezénu pneumatik a pro další speciální měřící úlohy.

Postup správného měření s posuvným měřítkem je kompletně popsán ZDE.

 

Měříme na setiny milimetru - Mikrometry

Mikrometrická měřidla

V případech, kdy stačí vyrábět a měřit s předností 1 desetiny milimetru (0,1 mm), popřípadě na několik setin milimetru, zcela vyhoví posuvné měřítko. Můžeme s ním měřit třeba i tloušťku papíru. Pokud však budeme chtít znát např. rozdíly v tloušťkách jednotlivých papírů, tak už nám posuvné měřítko asi nebude stačit. V takovém případě bude lépe použít měřidlo přesnější, jako je třeba mikrometr. Ten měří s přesností na 1 setinu milimetru 0,01 mm (digi 0,001 mm), přičemž ještě můžeme u mechanického odhadnout i pět setin milimetru (0,005 mm). Měřidlo má dva doteky, z nichž jeden je pohyblivý. Ten se posouvá se otáčením válcové části na pravé straně, tzv. bubínku. Chceme-li rychle posouvat čelistí, otáčíme malým vroubkovaným průměrem, při pomalém posuvu, když chceme s citem sevřít měřenou součást, použijeme vroubkování na bubínku. To má i tu výhodu, že bubínek je opatřen spojkou (řechtačkou), která vyvine tlak potřebný k měření a při větším začne prokluzovat. Při každém měření je tak vyvozován stejný tlak doteků.

Mikrometrická měřidla – pro měření vnějších nebo vnitřních rozměrů, speciální mikrometrická měřidla pro měření závitů, ozubených kol, drátů, plechů, nástrojů a lichým počtem břitů, drážek, zápichů atd…

Postup správného měření s mikrometrem je kompletně popsán ZDE.

 

Měření tvrdosti odlitků 

Měření tvrdosti odlitků dynamickou metodou

Při měření tvrdosti přenosnými tvrdoměry může být výsledná hodnota ovlivněna mnoha vlivy a je na pracovníkovi, aby tyto vlivy dokázal rozpoznat a eliminovat. Při správném použití dává dynamická metoda nejen přesné výsledky, ale umožňuje měřit i tam, kde to dříve nebylo možné.

V průmyslové výrobě jsou materiály zkoušeny především ze dvou důvodů: Buď jde o zjištění vlastností nového materiálu, nebo o ověření, zda daný materiál odpovídá požadované specifikaci. Tvrdost můžeme definovat jako odolnost materiálu proti vniku cizího tělesa. Při zkouškách je vnikací těleso vtlačováno do povrchu testovaného materiálu určitým specifickým zatížením po definovanou dobu a měří se hloubka nebo rozměr vpichu.

Postup měření tvrdosti je popsán ZDE.

 

Měření drsnosti

Profily povrchu a parametry profilu povrchu

V technické praxi hraje pojem drsnosti povrchů nezastupitelnou roli. Je vyhodnocována různými technikami i různými matematickými postupy již od dvacátých let minulého století. Nicméně vyhodnocování bývá často podceňováno a redukováno na nalezení parametru Ra, nebo Rz. Toto je však v současnosti zcela nepřípustné zjednodušení problematiky a následující partie budou osvětlovat „malou“ část rozsáhlé problematiky.

Postup měření drsnosti je popsán ZDE.

 

Měření úhlů

Měření úhlů

V technické praxi se velikost rovinného úhlu udává ve stupních, které se dělí na minuty a vteřiny. Úhly se měří buď přímo úhloměry, úhelníky, úhlovými měrkami apod., nebo nepřímo tím, že se určí jiné rozměry a velikost úhlu se z nich vypočítá.

Zásady správného měření úhlů jsou pospány ZDE.

   

Kalibry

Mezní kalibry

Mezními kalibry zjistíme, zda je rozměr součástky v povolených mezích, tj. v toleranci. Mají dobrou a zmetkovou stranu. Zmetková strana je označena červenou barvou. Délka zmetkové části je o třetinu menší než délka dobré části.

Princip kontroly obrobků: Dobrá strana musí projít otvorem nebo přes hřídel, zmetková strana nesmí projít, jen se může zachytit. Když neprojde dobrá strana otvorem nebo přes hřídel, dá se součást opravit. Pokud projde otvorem nebo přes hřídel zmetková strana, je součást neopravitelný zmetek.

Druhy kalibrů podle přesnosti:

• Dílenské kalibry - používají se ve výrobě
• Porovnávací kalibry - pro kontrolu dílenských kalibrů 

Druhy kalibrů podle měřené součásti:

• Mezní válečkové kalibry (pro díry)
• Mezní třmenové kalibry (pro hřídele)
• Mezní kuželové kalibry (pro kužele)
• Mezní závitové kalibry (pro závity)

Postup správného použití kalibrů je kompletně popsán ZDE. 

 

Jak je rovná deska

Někdy je potřeba mít rovnou desku. Jak zjistíme, že je rovná? Nechá se to zjistit více způsoby. Ale vždy k tomu potřebujeme měřidla, která nejsou obvyklá. Například tzv. rovnoběžné měrky a příložné pravítko.

Použitá měřidla

Příložné pravítko bývá různě dlouhé. Čím je delší, tím větší plochu můžeme lépe zkontrolovat. Pravítko má 2 rovné plochy a těmi můžeme desku kontrolovat.

Postup správného měření s příložným pravítkem je kompletně popsán ZDE.